Proč pořád jen práva homosexuálů. Mají tito lidé volební právo, mají. Mají tito lide zákaz vstupu do restaurací, nemají atd.  Homosexuálové nejsou nikde ve svých právech kráceni Není podstatné, zda homosexualita je nemoc, či není. Ta byla ( v rámci jakési pochybné servility) ze seznamu vyškrtnuta na kongresu psychiatrů v r. 1956. Ale má nárok na adopci třeba diabetik (a to nemoc bez diskuzí je), má. tedy zda je či není homosexualita nemoc,  nemá na možnou adopci vliv  Navíc zájem o adopci je podstatně vyšší než počet "vhodných"  dětí. Je si potřeba uvědomit, že na adopci nemůže být právo, ale možnost pro dítě vytvořit náhradní rodinu. Nikde však není psáno, že pokud dítě žije s někým ve společné domácnosti, že tento, po smrti rodiče(ů),  se o to dítě, pokud se nezjistí nevhodné sociální podmínky, starat nemůže a nemusí to být homosexuál.  Na adopci není právo u nikoho, ale je tu pouze možnost. Přihlížet se musí k zájmům dítěte a nikoliv k prioritně zájmu adoptujících.

Oprava. Lesbické páry jsou stálé. U gayů šuká kámen cihlu. Stejné je to se stálostí. Lesbické jsou stálé, gayské páry jsou nestálé. Pokud se chcete k tématu vyjadřovat, měl byste to vědět a rozlišovat.

Proti adopci homosexuálními páry hovoří jeden zásadní fakt. Vhodných dětí není dost ani pro heterosexuální páry. Lesbičky si tento problém mohou vyřešit velice snadno. Gayové mají smůlu. Já osobně bych jim odmítl adopci, ale nabídl bych jim možnost, že si mohou zaplatit náhradní matku. Oni by měli dítě (byli by skutečně otci), necpali by se do adopcí a byl by klid.

No, ono to u gayů taky není úplně železné pravidlo ... vím o několika velice stabilních párech (podotýkám, že jsem hetero)

U některých blogů lze jen litovat, že pod nimi není tlačítko "anti-karma"...

Teploušské propagandy, schovavající se za nezpochybnitelnými pojmy jako tolerance, láska, lidská práva apod. a vyfutrované zmanipulovanými "odbornými výzkumy" (o tom, že názor lékařů na homosexualitu je silně ovlivněn společensko-politickými požadavky a kampaněmi nátlakových skupin, o tom není třeba vůbec debatovat), už mám plné zuby!

A já mám plné zuby  takových, jako jste Vy ...

Osobně nemám nic proti adopcím dětí homosexuálními páry. Byl bych ale velmi opatrný v tvrzení, že rodičem je ten, kdo dítě vychovává, a ne ten, kdo dítě zplodí. Adopcí se rozhodně rodičem dítěte nikdo nestane, pouze jeho vychovatelem. Biologický rodič dítěti předává v genech obrovský kus svého já, které si dítě nese celým svým životem, a které jeho život ovlivní mnohem víc, než výchova adoptivních rodičů!

KDE A KDY BYLO PROKÁZÁNO, ŽE HOMOSEXUALITA NENÍ NEMOC?!?!?!?!? Jen je těch nemocných tolik, že z nich mají politici strach - to je vše. Jinak je to úchylka jak Brno!

Jen naivní věří tomu, že jde o nemoc a že se s ní narodí. Sexuální orientace se formuje ve věku od 7. roků. A když je to nemoc, nechť zdravotní pojišťovny vyčlení prostředky pro její léčení a úplné vyléčení.

Vlastně jde o závislost, jakých je dost druhů. Zkusíš si to, zvykneš si a potom jsi závislý. V minulosti v našem národě byli velikáni, kteří byli schopni tuto závislost léčit. Protože tak činili levným způsobem (voda, byliny apod.), nelíbí se to farmacprůmyslu. Možná až oni vyvinou patáky a injekce a budou mít z toho zisky, potom na to budou reklamy i v televizi. Zdravého rozumu je třeba...

Vcelku dobře jste celou problematiku zhodnotil. 

Jen v současné době o přímou adopci homosexuálními páry nejde. 

Návrh úpravy zákona, který by měl jít do schvalování je pouze o možnosti požádat o adopci dítěte v registrovaném partnerství, kdy jeden z partnerů již dítě má z předchozího vztahu. 

Myslím si, že se hlavně jedná o jednotky případů ročně. Nic zásadního. 

To dítě již v tomto vztahu dávno vyrůstá, jen k němu nemá nový partner zákonné povinnosti a práva. 

Stejně jako to již je u hetero párů. A je v pořádku, že je v návrhu i povinnost souhlasu bývalého biologického rodiče. Opět stejně jako u hetero páru. Nic navíc.

Argumentujete jednostranně; nikdo neudělal (a asi neudělá) studii z výpovědí dětí, které byly vychovány  stejnopohlavním párem. Když nebudeme zaměňovat příčinu a následek, musíme říci, že na prvním místě není snaha zmenšit počet dětí v děcáku, ale chtění homosexuálního páru mít úplnou rodinu. Pan Petr níže pode mnou nechce uvádět, co takové dítě ve škole uslyší; nejčastější invektiva je: " už jste si to společně rozdali?". A jsou ještě horší rozvedené do podrobností. Dle sporadických vyjádření psychologů jsou děti z takové rodiny zakřiknuté, bez kamarádů, s potlačenou zlobou a vytváří si vlastní svět s pokřivenými zrcadly. Houby je platné vysvětlování, to pochopí až jako starší, ale již s pokřiveným charakterem as těžkým pocitem ukřivděnosti.

     Proč není protěžována místo děcáku forma velké rodiny; 4 , 5 , 6 dětí různého věku; vždyť  tato forma s dobrými pěstouny je dobrá.

Takové invektivy uslyší od od dětí, kteří mají rodiče s názory jako jste vy. 

Protože je uslyší u vás doma. 

Stejně jako si kdysi ukazovaly a vtipkovaly bílé děti na černé, když přišla snaha o rozbití segregace. Slyšely to doma. Kdyby už z domu slyšely o toleranci a nerozlišování, tak by to bylo hned jednoduší.

Homosexualita není dědičná. Znal jsem vyjímku, ale nešlo o dědičnost. Homosexuální otec i syn, ale nevěděli to o sobě. Otec byl ženatý a zplodil dítě. Mnozí si myslí, že homosexuálové jsou neplodní. Je mnoho manželství, kde to druhý neví, že jeho partner či partnerka je jinak směrovaný,-á.

Homosexualita je dědičná a neznám někoho kdo by si myslel, že jsou homosexuálové neplodní.

Homosexualita je možná vrozená, ale homosexuální chování je do jisté míry dáno prostředím - viz. například věznice. Jste si skutečně jistý, že děti vychovávané v takovém prostředí tím nebudou ovlivněny při hledání vlastní sexuální identity? Studie na toto téma jsou často silně zaujaté a odrážejí postoj jejich autorů. Ať homosexuální páry mají možnost adopce, ale ať je při rozhodování o ní také přihlédnuto k tomu, že takové děti to budou mít v mnohém těžší (začlenění do kolektivu, mužské a ženské vzory, možné konflikty v době dospívání...).

Není dáno prostředím. Ve věznicích se ukáže bisexuální chování (v populaci je zhruba 40 % bisexuálů), které se zase po návratu z vězení utne.