Se vším lze souhlasit, ale především jde o právo dítěte. Dětí vhodných k adopci je trvalý nedostatek a čeká se několik let. Ve školce či škole se může stát, že spolužák se zeptá, proč máš dvě mámy či dva táty. Může to říci dokonce mnohem dramatičtější formou, kterou radši nebudu uvádět. Kvůli oběma důvodům je lepší preferovat adopci heterosexuálním manželstvím. Vyjímku je vhodné udělat v případě, že jeden rodič zemře a chce žít v stejnopohlavním partnerství. Je dost manželství, kde on či ona nejsou heterosexuálové, aniž by o tom druhý člen rodiny věděl. Samozřejmě je mnohem lepší toto manželství než děcák, vím o tom své. Ale jen v tomto případě. Důvody dost závažné, jsem uvedl. Dítě skutečně potřebuje v dětství i v pubertě oba rodiče, každý z nich má svou nezastupitelnou /!!/ roli. Ze svého dětství o tom vím své.

Na druhém řádku píšete o problému, který je základní.

Jsem přesvědčen o tom, že většina dětí, které budou mít dvě mámy, nebo dva táty, to nebude mít v dětství lehké. Děti nejsou v průměru vůbec hodné, ve většině případů jsou však vychovatelné. Ovšem ne vždy a všude. To by nebyla šikana již v MŠ.